„Tak zase jedna noc za námi…co myslíš, stalo se dnes v noci něco zajímavého? “ mrkne na mě ráno lékař před rozprchnutím se ze směny.
Tak teď sedím nad klávesnicí a probírám se nočními výjezdy. Nejčastější dnešní důvod pro volání záchranky byly pády. Podívejme se tedy, co se vlastně dnes dělo. Rovnou poukazuji na to, že nebyl ani úplněk a ani po výplatě. Možná stačilo, že po dlouhé nicotě vylezlo konečně pořádně sluníčko.
Denní směna dorazila a hned se rozzářila. „Jé, to je dobře, že jste už tady! Tak popadněte každý kýbl a pojďte nám pomoci umýt auto!“ Trochu nás vyděsili. Tentokrát se ale auto překvapivě nepodobalo ničemu, co jede z noční směny v jatkách, ale bylo uvnitř čerstvě vybílené. Autorem surrealistické výzdoby byl poslední pacient, který při zkrášlování domova spadnul ze štaflí a při tom na sebe vylil celý kbelík bílé odolné malby. Byla to opravdu otěru i omytí odolná barva a asi nějaká nano-specialita, která má odpuzovat špínu a vodu. Odpuzovala totiž vše. Jen ten úraz ne. Malíř odcestoval s otřesem mozku do nemocnice.
Předzvěst noci jasná, jak už několikrát zaznělo, u nás vše chodí v sériích.
Nejprve si naše noční směna absolvovala různé běžné drobnosti jako hyperglykemie, horečky, zlomený nos po manželské hádce, ale pak přišly konečně předpokládané pády.
Výzva v 23:40:34 CET / naléhavost 2 (s lékařem) / kdo: muž 24 let / indikace: pád z výšky + / kde: náměstí / co se stalo: pád přes zábradlí asi z 5 m, letí vrtulník.
„Tady to je…“ ujišťujeme se pohledem na mapu, že si místo vybavujeme dobře. Ale tam přece není kam spadnout. Z okna bychom si to ještě představit mohli, ale přes zábradlí? A ještě tak hluboko. To nám nějak nejde do hlavy. Podobně nás cestou zaujaly také úvahy, kam si asi tak v historické zástavbě sedne povolaný vrtulník?
Na místě jsme nakonec zjistili, že mládenec zkoušel létat nízko při zemi přes zábradlí v hotelu. A nebylo to avizovaných pět metrů, ale slabé metry tři. To byl možná problém, protože na tak malou výšku se nevysune podvozek a letec zákonitě skončil na ústech.
„Vrtuli jsem odvolal“, mával na nás doktor. „Abyste se nenudili a nestěžovali si, že přijdete o zážitky! Je váš!“ Pacient byl evidentně pod vlivem. Ale alkoholtester v rukou policie byl k ničemu. Přes vymlácené přední zuby po srážce se zemí mládenec do té testovací trubičky kupodivu nefouknul a nefouknul. Co přesně vyváděl, nevíme. Jestli si spletl cestu, nebo se domníval, že mu dal RedBull křídla. Nebo snad měl pocit, že je lehčí než vzduch? Těžko říct. Uplakaná přítelkyně nám situaci také neosvětlila. Tak jsme si ze zraněného vytvořili hezký cestovní balíček zafixovaný do vakuové matrace a vyrazili na traumacentrum. Cestou jsme dokázali získat jen jedinou informaci a tou bylo opakované sdělení pacienta „já se bojím!“ Na dotaz, čeho se bojí, opakoval, že se bojí, že se vybouráme, protože neřídí on.
Po předání pacienta v nemocnici nám lékař popřál dobrou noc, což samozřejmě mělo kauzální konsekvenci, a tak jsme dostali hned další výjezd.
Výzva v 01:59:02 CET / naléhavost 3 / kdo: muž 21 let / indikace: úraz / kde: domácnost / co se stalo: pád, krvácí z hlavy
A protože sobotní noc je sobotní noc, rovnou jsme zraněného podezírali z požití posilujících nápojů. Jak se posléze ukázalo, oprávněně. Mládenec, který nám otevřel se belhal, jak kdyby ho kopnul kůň a skuhral jak stará podagra. Hlásil bolest zad a ramene pravé ruky. Hned jsme jej zvali do vozu záchranky, ať se nezdržuje vracením domů.
„Ale já volal saniťáky kamarádovi, ne sobě!“ bránil se. A jejda, takže rozbitá hlavy z výzvy platí? Platí. Na zemi seděl zvracející muž. Krve jak z a) vola / b) Drákulovy chladničky / c) v hollywoodském trháku nebo prostě jenom, jak z rozbité hlavy.
Při ošetřování jsme se snažili zjistit nějaké další informace. „Co jste dělali, chlapi? Jak kamarád upadl a co Vám se stalo?“ ptáme se chodícího pacienta.
Postupně jsme zjistili příčiny: Ve 2 hodiny ráno se posunoval čas, a tak se obyvatel domku rozhodl posunout hodiny. Nedosáhl na ně jeden, a tak mu druhý, o něco opilejší kamarád nabídnul pomoc. Že mu prostě vyleze mu na ramena a hodiny jednoduše přeřídí. Oběma to přišlo jako bomba nápad, a tak akci hned zrealizovali. Jenže přecenili jednak své síly ale hlavně svou stabilitu! Nakonec oba spadli přímo zády na zem. Ten nahoře si rozbil hlavu o roh stolu a pacient – vzpěrač si hnul páteří. Tak jsme sbalili 2 v 1 a hurá 200 v městě 300 z místa na chirurgii do nemocnice. Hodiny zůstaly nepřeřízené.
Změny času jsou často omílané téma. Diskutuje se jejich vliv na zdraví lidí. Já bych přidala doporučení: přežizujte hodiny buď před večer spaním, nebo až ráno.