To, že zdání klame může potvrdit ledaskterý záchranář.
Opět jsem si to nedávno potvrdila a uvědomila si, jak je při našich výjezdech důležitá otevřená mysl a určitá míra pokory.
CET 08:34:23 h, výzva: psychóza, muž asi 65 let, ulice – před číslem popisným, poznámka dispečinku: výzva od policie, zmatený, dezorientovaný.
Pravda, prvotní tip posádky v tomto případě byl zbytkový alkohol a druhý „nevzal si prášky“… Na místě příjezdu sedí před činžovním domem na schodech zanedbaný nelibě vonící pán. Oteklá tvář, slepené vlasy, zarudlé oči se zánětem spojivek. V okně rozhněvaná starší dáma, dožadující se „okamžitého odstranění toho individua“.
Policisté z prvosledu hlásí, že pán nepatří mezi společnost známých bezdomovců, že se snad zatoulal odjinud nebo je vše jinak…. Po prvních slovech zjišťujeme, že pacient je duševně o pár desítek let mimo. Policistům říká esenbáci, nám lapiduši, a máme ho prý nechat, že musí zpátky do fabriky (která je už dávno zbořená a nahrazená luxusními byty) a náš normalizační stát řídí Husák…
Pána jsme naložili a začali podrobnější výzkum subjektu. Přeměření a prozkoumání aktuálního zdravotního stavu ukázalo zatím jen vysoký tlak a teplotu. A jako vždy, pokud dáte napít skleslým květinkám, zvednou lístky a občas i vykvetou. A i nám pacient pomalu rozkvetl… sdělil nám, že hledá manželku, protože ona mu chystá prášky a má i klíče od domu. On ale neví, kde je žena a ani kde bydlí. Už ji a byt hledá aspoň týden. Spí, kde se dá, tu pod mostem, někdy na lavičce, v parku pod keři…
Když jsme se dozvěděli jméno, zatrnulo nám. Paní před deseti dny zemřela, byli jsme posádka na místě a snažili jsme se ji ještě oživit. Ten upravený rozvážný vyrovnaný muž, který nás vyprovázel se v ničem nepodobal tomu, na kterého jsme se teď dívali…
Souhrnná výzva „psychóza“ zastřešuje velikou skupinu obtíží. Není směny, kdy bychom na nějakou psychózu nejeli… Další rozsáhlou skupinou, která se často pod psychózy schová, jsou různé stavy navozené alkoholem a psychotropními látkami.
Další podobnou výzvou byla výzva k mladému muži 22 let s úrazem hlavy kolem osmé večerní… Upřesnění bylo „sesypal se ze schodů“. Byla to tedy zjevně citace volajícího. Na místě byli tři muži. Ne však ve člunu, ale v lihu. Nejméně omámený muž nám pomohl svého mladšího bratra naložit. Je pravda, že se z těch schodů skutálel zdatně – rozbitá hlava, odřená tvář, zlomené zápěstí… Pilně se ale snažil a podařilo se mu absolvovat i dechovou zkoušku. Displej ukázal hodnoty hodné bohatýra! Ještě kousíček a byl by na čtyřce. Padla obligátní otázka „co jste oslavovali“? …. Odpověď byla mrazivá. Muži byli bratři. Právě ten nejmladší, 22letý, bydlel u otce a toho rána našel tátu v obýváku mrtvého. Vzal si sám život. Podřezal si tepny a hrdlo. Celý den jako ve snách absolvoval ohledání s koronerem, policii a detektivy a k večeru to na něj dolehlo…
A ještě jeden příklad o tom, že dokud nejsme na místě a pořádně se neseznámíme s pacientem a okolím, představujeme si situaci z pohledu stereotypů. A to si myslím, že my už máme myšlení dost flexibilní.
Jeli jsme na výzvu policie, ošetřit člena výjezdu. Na místě zasahovali chlapi z prvosledu při pacifikaci agresivní osoby v bytě. Vzhledem k tomu, že zraněného policistu známe, čekáme, že mu zranění mohl způsobit tak akorát agresor rozměrů a hněvu Hulka. A jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že rodinu terorizuje 16letá slečna. Toho času ve stádiu She-Hulk. Policisty napadla ze zálohy, a to baseballovou pálkou. Zjevně by se se svou razancí úderu prosadila i v reprezentaci.
Policista frčel s námi do nemocnice na kontrolu hlavy (pořádný otřes mozku) a slečna do cely. Ostatně, tam jsme ji po dvou hodinách jeli vyzvednout. Dostala znovu amok, a tak putovala směr psychiatrie. Samozřejmě, nyní v doprovodu statných policistů a rozhodně bez pálky…