Probírám se barevnou haldou různorodých papírků s poznámkami k zajímavým sesbíraným případům z našeho záchranářského života. Přes tu všechnu rozmanitost skoro nevím, kde a jak začít. Doba je divná…
Výzva v pošmourném zimním pozdním odpoledni uvádí indikaci PSYCHOZA. Upřesnění zní: „napadá všechny nožem“ a k tomu bije do očí krizový příznak OHROŽENÍ POSÁDKY. A u toho je ještě poznámka dispečera: „Dávejte na sebe, prosím, pozor!“ Takovou výzvu nechceš… Na navigaci honem hledáme symbol policejního autíčka, které by nám mělo na místo zásahu dorazit. „A do pihele!“ úpí řidič. Na první pohled budeme na místě o moc dříve, než bychom chtěli. Tak jdeme na to sami. Dojíždíme k hloučku lidí na ulici před domem. Z domu se ozývá řev a rány. „Přihnal se do kuchyně a začal sbírat všechny ostré nože a běsnit, když jsem se snažila zastavit a řekla mu, že nesmí ven…“ říká jedna z žen. A dívka vedle ní dodává, že výzbroj je doplněna i o sekáček na maso a mačetu. Vznáším zásadní otázku: „Umí s těmi noži házet?“ nechápavě na mě koukají. Kolega si opancéřoval hruď vestou, telefonem a obvazy a dozbrojili jsme se injekční stříkačkou naplněnou sedativy… V chodbě za vstupními dveřmi jsme narazili na asi dvanáctiletého chlapce. Mačeta v jeho ruce nám napověděla, že agresor stojí před námi. Po chvilce ticha pravil: „Ustupte, já toho podělanýho dílera musím říznout! Useknu mu palici, zmrdovi!“ … Kouzlo okamžiku tematicky doplnil policejní prvosled, který ve svých slušivých černých hábitech vletěl najednou dovnitř. První ozbrojenec mnou nekompromisně smýknul za sebe a zaštítil mě. „Ježiš, kluku!“ a pak pokračoval: „Hned to zahoď blbečku a zalehni!“ Co dodat, podvodný dealer drog, navštěvující stejnou základní školu jako malý agresor , se stal dalším policejním cílem a my již do breku uklidněného malého agresora i s matkou odvezli do nemocnice.
Ale zážitků, kdy vyjíždíme k různým případům skrytým pod souhrnnou skupinou psychóz, je stále více. Není už snad služba, kdy by se něco podobného neobjevilo.
Spadá sem i výzva v CET 00:53:23, indikace PSYCHOZA, s upřesněním, že pacient, 20letý muž, místo: leží na parkovišti před Městským úřadem. Na místě jsme po nějaké době důsledného pátrání a vyptávání dokázali zjistit, že se mládenec nepohodl s přítelkyní. Po zřejmě dost vypjaté hádce byl „úplně paralyzovaný“ a nemohl se vůbec hnout. A tak jej přítelkyně za pomoci svého bratra odstěhovala z bytu a odložili jej na náměstí v naději, že bude nalezen a někdo zavolá pomoc. Vyšlo jim to…
Do třetice taková letní vzpomínka. Výjezd si tentokrát vyžádala rodina pro svou nejstarší členku. Babička se vrátila z leteckého výletu za svou sestřenicí. Od té doby „se chová divně“. Tak opět je v tom indikace PSYCHOZA. Tentokrát doplnění znělo „Nevíme, ale rodině se moc nelíbí.“ Nám se paní na místě naopak líbila moc! Upravená, usměvavá a švitořivá osmdesátnice chvilku neposeděla a snášela nám limonádu, kávu, čaj, začala mazat chleba… dost práce nám dalo ji zastavit a vyzpovídat. S mnoha oklikami jsme zjistili, že právě přiletěla z Kanady. Děsně se bála lítat, ale bylo to skvělé a že jí nic není. Rodina ale vypadala jak v těžkém šoku. Stydlivě to shrnul syn hyperaktivní dámy: „Ona je jak kdyby ji tam vyměnili, chová se úplně jinak než dosud!“ Aha…varovná kontrolka v záchranářských mozcích bliká. Změna chování, nepraštila se nám někde paní do hlavy, nemá hemoragické céempéčko *) …? Při zkoumání fyzického stavu dáma tahá z kabelky pytlík s bonbony a pohostinně nám je nabízí s tím, že podle synovce jsou dobré na lítání… Beru jí sáček z ruky a hned prozírám – no, bodejť by nebyly bezva na lítání, když jde o „zelené“ hopsinky, tedy gumové medvídky s HHC… „KOLIK jste jich, osobo, měla?!?“ děsíme se. Zamrkala na nás vesele a řekla: „Nejdřív jeden a pak ještě jeden, když to nezabralo. On prasynovec říkal, že si dva klidně dát mohu…“ No, to jistě, ale jeden až dva kousky medvídků, ne jeden nebo dva pytlíky gumídků! **)
Nakonec jsme se s rodinou dohodli, že na babičku budou dohlížet a dají ji pěkně vyspat. Už nevolali, a tak doufáme, že experimentátorka strávila už noc v klidu a pohodě. A pokud se rozhodla opravdu umýt všechna okna, jak ještě pokřikovala při našem odchodu, tak nikam nespadla…
*) hCMP – krvácení do mozku, cévní mozková příhoda s krvácením
**) POZOR – HHC bombony (syntetická marihuana) jsou někdy dost nepovedené a připomínají kouzelné Potterovi karamelky – v jednom je nic a v druhém masakr… V jednom staré ponožky, další ustřelí hlavu.