Ráno dnes začíná brzo i pro nás. Většinou v neděli po ránu bývá klid, dnes to ale neplatí. Série začíná hned od střídání.
Končící noční směna ještě stihla po ránu mladou ženu v nouzi či na pokraji nervového zhroucení. Výzva dispečinku v CET 04:55 h odkazuje na úraz poskoku z prvního patra. Na místě naši noční kolegové konstatovali, že její halasné stížnosti na bolesti nohou jsou oprávněné. Minimálně na pravé noze paní utrpěla zlomeninu bérce. Mezi stony se dozvěděli příčinu defenestrace. Dáma nehodlala páchat sebevraždu, jak jsme si mohli domýšlet. Ráno se probudila a zjistila, že ji přítel při odchodu do práce doma zamknul a odnesl si klíče. Místo logického uvažování (třeba příteli zavolat nebo si vyndat své klíče z kabelky) však podlehla náhlé panice a aby se dostala na svobodu, vyhupla z okna… Ranní pejskař tuto podívanou odnesl naštěstí jen lehkým šokem. A pacientka se s trajdáním venku na chvíli rozloučí i bez toho, aby ji někdo zamkl, pojistí ji sádra.
„Dnes bude chirurgický den,“ prorokuje kolega. A už nám huláká vysílačka. A být to loterie, jsme hned milionáři. Tip vyšel, jde o další úraz.
CET 8:00 h / KDO: muž 35 let / CO: úraz po DN (dopravní nehoda). Praporek v navigaci sedí kousek od benzínky. Na místě jsme za tři minuty, ale i za tu krátkou dobu nám pacient stihnul zmizet. Obsluha jen krčí rameny: „Koupil si cigára, na záchodě si umyl krev z obličeje a vypadnul…“ Sahám po telefonu, abych nahlásila stav dispečinku, ale telefon mě předbíhá. Z utrženého sluchátka se ozývá „Halo, halo…volali z klubovny u hřiště, že je zraněný tam…tak se posuňte.“
Na dalším místě jsme už úspěch měli. Pacient chodí po hospodě, telefonuje a kouří … už od večera popíjel s kamarády v hospůdce u hřiště a k ránu jim došly cigarety, tak pro ně ochotně vyrazil na elektro koloběžce. V ebrietě a bez helmy zabrzdil pekelný stroj u pumpy o sloup veřejného osvětlení a výrazně si rozšířil úsměv. V bezvědomí nebyl, pamatuje si vše a zlobí se, že „to jezdí moc rychle“. Velmi překvapený byl, když jsme mu na displeji telefonu ukázali, že má roztrženou tvář od koutku úst po lícní kost. Pak se teprve zklidnil a usoudil, že návštěva nemocnice není až tak blbý nápad.
Dopoledne se vyznačovalo pár dalšími menšími výjezdy a mezi nimi například i za staříkem, ne sice stoletým, ale přes devadesát let mu již dávno bylo. Pán žije po smrti manželky už roky sám, a tak jej po nočním pádu u televize nalezl vnuk až při dopolední kontrole. Chudák zraněný ležel jak chrobáček na krovkách a zaklíněný mezi křesly se nedokázal sám otočit a postavit. Nedivím se, nebyla to žádná modernistická křesílka, ale bytelné antikvární kožené fotely, těžší než pán sám. Zahráli jsme si tak na stěhováky a osvobozeného pána jsme předali do péče vnuka.
A protože poledne pro každou směnu znamená, že není oběd, ale výjezd, než se ručička dotkla dvanáctky rozezněl se telefon. Kde jsou ty zlaté časy nedělních rodinných obědů, kdy se jezdilo až kolem druhé na žlučníky po kachničkách a řízečcích.
CET 12:04 h / KDO: muž 43 let / CO: úraz při práci doma, krvácí. Tak to opravdu může být cokoli. Vymýšlíme katastrofické scénáře, ale tentokrát jsme prohádali. O branku se podpírá muž, jenž si krví prosycenou utěrkou snaží držet vcelku dolní polovinu obličeje. Po uložení na nosítka ve voze jsme poškozeného přesvědčili, že bychom se vážně rádi koukli, co se vlastně stalo. Už jste viděli, co se stane, když se kousne velká flexa při vyřezávání šáry ve zdi a uskočí v rychlosti 6000 otáček za minutu do obličeje? My ano…a není moc o co stát. Tentokrát skutečně indikovaný výjezd pro záchrannou službu. A jak to často u pacientů v závažném stavu bývá, zraněný celou cestu opakoval (poněkud nesrozumitelně, s bradou napůl pryč), že se nám moc omlouvá, že volal, ale že by to asi přece jen do nemocnice sám neodřídil...
Zastavujeme cestou na základnu pro naftu do žíznivého vozidla a kofeinový povzbuzovač pro posádku. Řidič to ještě pojistil párkem v rohlíku a já pytlíkem studentské směsi *). Dobře jsme udělali, máme dalšího klienta.
CET: 15.29 h / KDO: muž 32 let / CO: pád z výšky, doma. Tak oni si nedají při neděli pokoj. To už nikdo nectí, že „sedmý den strávíš odpočinkem“? Huhlám, že mládenec možná stráví odpočinkem delší dobu než jen tu neděli. Na místě, bohužel, došlo na prorocká slova. Po překročení dětí, psů a vynervované manželky, vidíme pohromu. Otevřený blok stropu do horního patra ve skoro čtyřech metech, na zemi hliníkový žebřík **). Na inkriminovaném žebříku ležící muž hlásí problém s citem v nohou, brní jej prsty rukou, špatně dýchá pro bolest žeber, je mu na zvracení a třeští mu hlava. Při práci mu podklouznul žebřík, spadl na podlahu, on sám se zachytil, zhoupnul se, ale bohužel se neudržel a spadnul zády na žebřík… Příprava na transport je sama o sobě výzva. Pro minimalizaci možného dalšího poranění nebo zhoršení stavu, dostal zraněný krční límec, pánevní pás a celotělovou vakuovou matraci. Totálně znehybněný a s opiáty proti bolesti v krvi s námi odcestoval na traumacentrum.
Závěr dne nám přinesl další příhodu s nedočkavým očekáváním. Otec, služebně pryč kdesi v rámci Unie, zavolal záchranku synkovi. Důvodem bylo silně bolestivé zranění nohy, zřejmě fraktura, znemožňující pohyb. Na místě nám otevřel uplakaný šestnáctiletý habán. Ubohý hoch! Zakopnul o kočku při krmení (té kočky, tedy) a přišlápnul jí tlapku. Kočka s nejspíš zlomenou nožkou s námi na ortopedii, k velkému úžasu mladého páníčka, opravdu odjet nemohla. Vysvětlili jsme si, že i na tyto případy skutečně záchranka je, nemá číslo 155 ale 724 184 840, a jmenuje se Pet-Medic. Na závěr bych ráda uklidnila milovníky zvířat. Něž jsme se domluvili a napsali papíry, protože bez těch to nejde, kočka vzala dráhu a zmizela kdesi v roští. Pardon, ozdobném živém plotě.
*) Energie na cesty, směs ořechů a sušeného ovoce, podle výrobce se mění složení, základní většinou obsahuje arašídy, mandle, kešu a rozinky.
**) Pozn: Bezpečnost práce, a tedy žebřík v dokonalém technickém stavu platí i při práci doma! Ne že bude chybět protiskluzová krytka stojny (patky nohy) žebříku!