Kategorie

Novinky

Pročpak to povídáš, potvůrko podivná?

18. 09. 24

194

Tuhle podobnou půvabnou větu z dětského filmu „Ronja, dcera loupežníka“ 1) si připomenu pokaždé, když slyším nějakou jazykovou pozoruhodnost nebo některou z okřídlených vět našich klientů a kolegů… To, že máte při rozhovoru s ajťákem mnohdy dojem, že jste se právě spojili s NASA a bez kvalit mladého Sheldona2) občas nevíte, která bije, to si asi vyzkoušel každý […]

Léto, léto mý, všechno zdá se mi najednou vzácnější…

27. 08. 24

164

…a to jsem ani jednou netančila, Ivetko Bartošová *). A chvil, které si člověk nepřeje, aby se vrátily, se nějak načítá. Zvlášť na straně těch, kdo potřebují služby rychlé … Rutinní letní ranní výjezd skončil pár metrů za branami. Do blikající a houkající sanitky to čelně v plné rychlosti nabořil naleštěný fungl nový Duster. Poněkud […]

Okrajová úvaha o setkávání

07. 06. 24

155

kromě klientů se setkáváme i s jejich okolím, životy a prostředím….

díky za každý den

13. 05. 24

203

Dnes ráno umřela Boženka, moje nevlastni máti… Úžasná dáma, byla mi matkou, kamarádkou, oporou a poradkyní po celou dobu, to ona si zasloužila plně oslovení “mami”… Tak ti moc za všechno děkuji a buď v pokoji. S námi zůstaneš do konce našich dnů.

Tělo a duše … úvaha

10. 05. 24

184

Tělo bez duše a duše bez těla… ani já bych tohle vážně nechtěla.

Jak tu práci můžeš dělat …

29. 04. 24

312

Tohle slyším den, co den doma. Ten, kdo se nepohybuje v našem záchranářském prostředí těžko chápe, že i přes všechen nevděk a zneužívání záchranné služby pořád věříme v dobro a doufáme v poděkování. Skutečnost je taková, že uzdravení a jejich blízcí jsou v prvé řadě vděčni lékařům, zdravotníkům v nemocnicích a rehabilitačním pracovníkům. A to je samozřejmě dobře! Příbuzní a […]

O mně

Ale jsem ráda, že mohu dělat to, co mne baví a těší. Zdraví a bezpečnost v jednom balíčku zdravotnického záchranáře a odborníka bezpečnosti nejen práce. Chci přinést úvahy trochu smutné, příběhy trochu veselé a hlavně pravdivé. Po mnoha letech v businessu i na vrcholových pozicích si nejprve mé tělo a pak – když mu to konečně došlo – i můj mozek řekli "dost! je čas na změnu". Ne poprvé jsem se přesvědčila, že pokud člověk opravdu chce a zapojí vůli, jde ledacos a teď je ze mne vystudovaný zdravotnický záchranář. Sice v době studií jsem studovala "pro odreagování a radost", nenapadlo by mě, že skočím ve výjezdové skupině středočeské záchranky. Chci se podělit o to, co jsem viděla, co zažíváme každodenně, pokud Vás přivedu k zamyšlení a trochu pohladím, budu šťastná.