Kmotřička neběhá. Ano, jezdí snad na všem, co se hýbe, někdy se loudá, bloumá, tu posedí, tu postojí, také je ochotná nadšeně pochodovat i zvládá ostrou chůzi, ale neběhá. Doba velící „běhání je in“ nakonec dohnala i jí, a tak si i ona obula vysoce módní sportovní obuv a vyrazila s námi běhat.
Roky ji nutíme přebíhat od hlavy do nohou a znovu a znovu. My totiž, když ji zahlédneme, kazíme její dílo a pacienty záludně otáčíme tak, aby se dostala z nebezpečné pozice „u nohou“ do bezpečné „u hlavy“. A ona musí běhat dokola, aby splnila svůj úkol a povinnost *)
Kmotřička, už od dob záznamů husích brků bratří Grimmů ví, že lidé jsou plemeno proradné a chtějí jí její nároky upřít. Tak ji často pobíhání kolem záchranářů přestane bavit, mávne rukou a odebere se v klidu posedět a počkat si na ARO nebo JIP. A my dál pilně obracíme své pacienty hlavou ke Kmotřičce, jen nám chybí ta zázračná léčivá bylina.
Posunujeme hranice dožití, a Kmotřička jen vrtí hlavou. Ona – na rozdíl od většiny z nás – ví. Ví, co cítí ti, pro které přichází. Kolega, který prodělal covid v jeho obzvlášť drsné formě, mi vyprávěl, jak ji viděl. Je prý bílá a už se strašně těšil, jak si u ní odpočine…
Jen si říkám, kdy to Kmotru přestane bavit, a podtrhne nám kobereček pod nohama, abychom také viděli, jak to vše je. Jen doufám, když není naším cílem záchrana pacienta pro princeznu či prince a půl království nebo třeba ten příspěvek na lázně, že nás nechá se k ní otočit hlavou. Tedy čelem. Chci odejít se ctí.
#záchranáři #smrt #kmotřička #pocity
*) Pozn. Pokud stála Smrt Kmotřička v hlavě lůžka pacienta, tedy u jeho hlavy, pak směl kmotřenec (Grimmové) léčit a zachránit nemocného. Pokud ale stála u nohou, bylo vše marné, nemocný propadal Smrti. Pohádky odkazují na obrácení nemocného a obelstění Smrti tím, že se ocitla u hlavy místo u nohou a nemocný se „na dluh“ uzdravil…