Na záchranářském oddechovém místě nemocnice, slavné a milované ZÍDCE dnes padl dotaz: „hele, co pro vás je synonymem noční služby?“ Pokud bych tuto pidianketu vyhodnotila, zůstalo by jen několik nejčastějších odpovědí, které se lišily jen formulací. Jednou z nich jsem se rozhodla nazvat příspěvky z nočních besed na zídce i vlastních akcí.
„To se nám udělalo hezky, co?“ Hypokoristické provolání denní směny, která si mohla už oddechnout a vyrazit do pěkného večera k vychlazeným nápojům, nevěstilo nic moc dobrého do nadcházející noci.
Léto máme rádi. Pokud máme dovolenou nebo chvíli volna. Ve službě mohu celkem zodpovědně říci, že preferuji teploty do 25o C a nejlépe s oblohou pod mrakem. Tolerované jsou jen tu a tam padlé kapky deště. Ale hlavně nesmí pršet uprostřed slunného dne! Od jara se zájmem sleduji kromě biometrické předpovědi také stavy alergenů v ovzduší. Důvod je nasnadě, není jen v tom, že řeším, jestli sypat preventivně antihistaminika sobě a psovi, ale jsem v očekávání výjezdů na různá astma, alergie, CHOPN*) a všechna rozličná onemocnění spojená s nějakou dechovou tísní, rozvojem úzkostí a hyperventilací. Ale teď už od letního dne k letní noci!
Horečka sobotní noci je zase tady. Copak nám asi přinese?
Stíhám akorát dotáhnout zip kalhot uniformy a chytnout mobil a vysílačku. Do našeho záchranářského systému jsem se ještě nepřihlásila, ale už je to tady:
Výjezd 18.29.11 CET , žena, 28 let napadení, kde: výzva ve sportovním zařízení, upřesnění: bolest končetin. Schválně, co to asi bude? Kolega tipuje ženský fotbal, já nabízím bojové sporty. Ale to vlastně není napadení. Ve všech případech se nám moc nezdá, že by si dámy vysvětlovaly kopanci pravidla fair play. Po dojezdu na místo nás před velkou halou vítal mladý muž a volal, ať jedeme za ním, že nás povede. Musím říci, že to byl zjevně sportovec, vyvinul totiž docela solidní sprinterskou rychlost. Napadená ležela na zemi, podepřená o lokty a střídavě nadávala a střídavě uklidňovala koně, který do ní ťukal milostně čenichem. Pravé stehno bylo viditelně oteklé i přes kalhoty, ale nakonec nás nejvíc zajímalo, kde se vzalo ve výzvě to „napadení“. Slečna byla vedoucí stájí a kůň ji kopnul ve stání. Sama uznávala, že stála prostě „blbě“. Naštěstí kost vydržela, koník neměl dost prostoru na pořádný rozmach.
„Tak si možná tam někdy zaběhnu zajezdit…“ v duchu plánuji. Dnes je na zídce u urgentního příjmu nemocnice prázdno, každý jen vysype naložené pacienty a řítí se dál. A stejně tak i my…
Výjezd 21.15.06 CET, muž, ? let, úraz, upřesnění: po pádu, kde: výzva ve veřejné místnosti.
„A už se perou!“ zasmál se kolega. „…a k tomu pijou.“ a místě nás čekala rozjuchaná parta s více zraněnými, než jsme očekávali. Když jsme se zeptali pro koho jsme přijeli, nabídli nám hned tři potenciální zákazníky. Skoro hromadné neštěstí. Nezbylo nám než je protřídit podle závažnosti a přivolat na místo další vozy záchranné služby. Situační hlášení pro kolegy obsahovalo následující: muž 23 let s bolestí krční páteře po pádu na záda, muž 36 let s akutní bolestí zad, jeho bratr, muž 42 let s rozbitým čelem a bolestí krční páteře po pádu z výšky a ještě jeden mladík 19 let, zranění neověřeno, ale je možné, zamknul se na toaletě a přes dveře na nás řve, že je OK, nicméně u toho pláče.
„Co jste to tady, proboha, vyváděli?“ žasneme. A tak jsme se vyslechli reportáž podobné jak ze sportovní akce a dozvěděli jsme se o pravidlech chlapského trojboje této netradiční party.
První disciplína – stakan **) vodky na „ex“ – v této disciplíně je povolená sklenka od klasické hořčice o objemu 2,5 dcl a tu do sebe musí účastníci „kopnout“. V prvním kole vypadnul třiadvacetiletý mládenec, který se tam nějak při záklonu hlavy zamotal a padnul na záda. Bohužel to vzal i se židlí a hnul si krční páteří. Zajištěný krčním límcem odcestoval na chirurgickou ambulanci.
Druhá disciplína – běh s manželkou na zádech – vzhledem k nedostatku manželek a jiných příhodných dam adekvátních rozměrů, jednu dvojici tvořili dva mužští sourozenci. Běh probíhal na vysoké úrovni, šestatřicetiletý silák bráchu snadno pronesl dráhou a z čiré radosti s ním chtěl proběhnout ještě do výčepu. Bohužel, ani jeden z nich si neuvědomil, že v této konstelaci jsou vyšší než průchod dveřmi. Plnou parou tedy dvaačtyřicetiletý „žokej“ narazil čelem do futer a při pádu nazad si rozbil hlavu ještě zezadu, zhmoždil krční páteř a vyrazil si dech. Nosný člen dvojice vyváznul jen s akutním ústřelem. Další vůz s nimi mizí směr urgentní příjem.
Třetí disciplína – nazvaná též „jsem chlapák“ – tak tu jsme pochopili až poté, co poslední poškozený po delším lákání a přemlouvání vyšel ze záchodu. Chlapák se totiž dokazoval poklepáváním ztopořeného pyje o stůl s poupraveným olympijským heslem výše – lépe – silněji na silněji – více – dále. Mládenec dal do svého snažení vše a při vehementním plnění první fáze „silněji“ bušil penisem o stůl tak, až došlo k jeho natržení. Au. Takže vše bylo rázem jasné, byl to další cestující směr urgent.
V nemocnici nás moc pěkně prosili, abychom už ty slavnosti neobráželi. Nakonec jsme se tedy slitovali a přivezli jsme jim tu noc na trauma už jen jednoho pána.
Výjezd 00.11.50 CET, muž, 62 let, napadení, kde: na ulici, před bytovým domem.
Přítomnost záchranky žádala policie, kterou zavolala rozčílená manželka. Na místě nám opakovala, že manžela zbili, rozbili mu čelo, nos a ukradli mu hotovost. Vyprávěla, že dlouho nešel a tak ho šla hledat a našla ležícího na ulici před domem. Někdo ho napadnul o půlnoci na ulici, rozhořčeně dodávala. Muž seděl na zemi, mžoural na nás pod otékajícím obočím. „Stará, di domů, já to tu vyřídím!“ přikázal rozhodně, byť poněkud zastřeně. K našemu úžasu se paní spokojeně sebrala a odplula s komentářem „počkám v posteli“ do útrob domu. Spojenými silami integrovaného záchranného systému se podařilo zjistit, že pán byl obrán o hotovost v hospodě na růžku a to zcela dobrovolně a napaden byl schody do domu. Schody vyhrály a on skončil K.O. s rozbitou hlavou na chodníku. Nadýchal hezkých 3,11 promile. „Ale bábě řekněte, že mě zmydlili nějaký výrostci, jo?“ smlouval ještě než jsme vyrazili směr nemocnice.
Dnešní moto a také moto všech dalších dnů zní:
Nedělejte nic, co byste nechtěli vysvětlovat záchranářům. Pokud to děláte, dělejte to tak, abyste to vysvětlovat nikomu nemuseli.
Ale pokud to děláte a pak byste jim to vysvětlovat měli, raději se přiznejte rovnou. My, i když nic zrovna neříkáme, taky nejsme úplně blbí…
*) chronická obstrukční plicní nemoc projevuje se především bronchiální obstrukce (omezený průtok vzduchu)
**) stakan – pro mladší generaci – sklenice, případně číše, v tomto případě míněn „panák“. Ovšem panák o objemu 2 dcl a více.